Odplutí od mola mělo tentokrát menší zádrhel, zapomněli jsme připojen elektrický kabel. Ale jinak snad vše dobré.
Jako pokaždé při prvním dnu plavby musí foukat silný vítr, aby se asi posádka sžila s lodí. Kapitánovi se to samozřejmě líbí, když hned první den a může rozvinou plachty. Nicméně vlny začínají být i na naši loď trošičku velké a tak hledáme možnost přistání. nejlepší se zdá být ostrov Opat. [singlepic=1518,160,120,,left]Takže tam míříme co nejrychleji, aby nás někde nepotkalo něco horšího a naše putování neskončilo hned první den. Na Opat přijíždějí i jiné lodě a vypadá to, že tam nakonec bude plno. Musíme kroužit, protože jsme sice v pořadí, ale nějaká loď před námi nemůže přistát. Je to snad už její pátý pokus o přistání, ale co alespoň víme jak je to s proudem. Přistání není jednoduché a slušně se přetahujeme s lodí a ani nám se nevede hned první přistání, každopádně druhé je už lepší, ale i tak to byla docela fuška. Nejlépe to vyřešila holandská posádka lodi, která přistávala po nás. Plnou parou narazila špicí do betonku mola, je až s podivem kolik ten laminát vydrží, v betonu díra od špice a v lodi jen malý odštěpek laminátu (loď bude moci plout i dále). Náš nástupní ostrůvek nestačí, ale na to jsou asi zvyklí a mají zde připraveny prkna.
Žádné komentáře:
Okomentovat