Cesta směr Chorvatsko nebyla nejhorší, sice na rakouské dálnici začalo pršet, ale jinak cesta i auto bylo v pohodě, takže cca ve 12 hod. jsme protnuli bránu maríny v Sukošanu. Počasí překvapivě ukázalo svoji hezkou stránku a začalo svítit slunce. Po rozkoukání se šel kapitán zeptat zda je připravena naše loď a jako snad pokaždé nebyla a i přes nějaké úplatky (no jo český úplatek - pivo) nám stejně byla předána loď snad jako posledním. Takže během čekání jsme se byli podívat po celé maríně, ostatně stojí to za to vždyť je to jedna z největších marín na jadranu. Předání lodě proběhlo něco málo kolem 17 hod. což už není moc čas na vyplutí (na podzim se holt rychle stmívá) a i tak využití možností domácí maríny je nedocenitelné a zadarmo resp. v ceně lodi.
Přehození věcí z auta do lodě nebylo nic pracného, ono do auta se toho moc nemohlo vejít. Seznámení s lodí nebylo pro otřelé mořeplavce ničím neznámým, ale i tak některé novinky je dobré znát. Podle mého loď disponovala některými nedostatky, které trošičku znehodnocovali tuto novou loď. Každopádně taková fíčurinka jako lampička na venkovním stolku je tedy něco, to se nemusí vytahovat kabel se svítilnou a věšet někam na sprayhood. No ale soudruzi z NDR asi udělali někde chybu nebo spíš konstruktéři a zapomněli onu lampičku dokonale utěsnit.
Každopádně naše chorvatská dovolená a zážitky z plavby po chorvastském poběží může začít.
Zobrazují se příspěvky se štítkemSukošan. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSukošan. Zobrazit všechny příspěvky
13. září 2008
22. září 2006
Den osmý - návrat do Sukošanu
Poslední den plavby.
Fouká a to kapitánovi vnáší úsměv do tváře, protože se bude plachtit. Takže vysouváme plachty a na posledy plachtíme. Jelikož však čas je trošku nekompromisní místy musíme jet na motor, ale když to jde tak plachtíme. Sice musíme neustále křižovat, ale i tak to stojí za to.[singlepic=1523,160,120,,left] V podvečer už musíme sbalit plachty a do maríny v Sukošanu dojet na motor. Přistáváme kolem 18 hod.
Fouká a to kapitánovi vnáší úsměv do tváře, protože se bude plachtit. Takže vysouváme plachty a na posledy plachtíme. Jelikož však čas je trošku nekompromisní místy musíme jet na motor, ale když to jde tak plachtíme. Sice musíme neustále křižovat, ale i tak to stojí za to.[singlepic=1523,160,120,,left] V podvečer už musíme sbalit plachty a do maríny v Sukošanu dojet na motor. Přistáváme kolem 18 hod.
23. září 2005
Den osmý - návrat do Sukošanu
Ráno nás probouzí velké houpání lodi. Přijel trajekt. Jeho vlny rozhoupaly naši malou loď tak, že v kajutě jsem si připadal jak na horské dráze. Loď opřená o bok mola to naštěstí přežila.
Koupání v krásné zátoce a pak už jen do maríny v Sukošanu.
Stmívá se a Ždrelacký most již projíždíme za šera. Za tmy přijíždíme podle majáků do Sukošanu. Vše bez větších komplikací.
Koupání v krásné zátoce a pak už jen do maríny v Sukošanu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)